Co s tím

5. srpna 2016 v 23:08 | Lili |  PŘEMÝŠLÍM
Co napsat

Snad to, jak se cítím.

Kdybych to však já sama věděla.

Nevím, jak se cítím a ani dokonce, jak bych se cítit měla.

Možná jako uprostřed nekončícího tunelu. A možná těsně před východem jiného tunelu.

Co je po konci tunelu?

Co mám vůbec čekat.

S kým mám mluvit.

Proč mi zatím celý můj život příjde jako čekání.

Čekání na cokoli, co se stejně nestane. Nebo se stane jinak. A možná to je dobře.

Kdyby se stalo, co chci a co si myslím, že kdyby se stalo, byla bych šťastná.

Nebyla bych šťastná.

Teď to vidím.

Čistě (možná jen s malými šmouhami)

Proč se nestalo, co jsem chtěla.
Proto, aby se staly jiné věci? Které by se jinak nestaly.

O čem vlastně mluvím?


Ani nevím. Myšlenky se v hlavě míchají jako vír. Nikdy nekončící vír. Vír spletitých lan. Musí se už za chvilku a zastavit. Protože se nebu moct hýbat pod tíhou spletených myšlenek.

Někdy jsou i chvíle, které bych nemusela nazývat stavem nevím. Ale jen občas.

V poslední době mám docela deja vu. Deja vu ze snu. Je nějaká situace u které vím, že ji mám už v mozku. Jsou to třeba jen 3 sekundy. Sekundy náhodného uskupení lidí něco probírajících.

Už jsem to viděla.

Co s tím.


Kam spěji?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama