Když nemoc překvapí :)

23. srpna 2016 v 11:37 | Lili |  Studijní život PRVAČKY
Zdar vám :)

Super. Prostě super. Včera jsem se vzbudila a bylo mi nějak divně, ale nijak výrazně, žádný kašel, rýma či bolest v krku. Jela jsem ke svoji pediatričce, aby mi napsala nějaké potvrzení pro vyšetření zad na ortopedii. Všechno bylo ok.

Odpoledne jsem byla s kamarádkama v cukrárně a pak jsem šla k babičce, protože jsem dneska měla hlídat roční sestřenici. A těšila jsem se na to.

Už jak jsem k ní přišla, začalo mě bobolívat v krku, ale nepříkladala jsem to mu nějaký význam, dala jsem si čaj s medem a citrónem. Zaručenou recepturu proti bobolívání v krku.

Pak už byl večer a byla večeře. S kterou jsem měla problém. Při každém polknutí mě to zabolelo tak, že jsem si to kuře s výborným salátem neužila :((

Dívala jsem se na tradiční Deník Bridget Jonesové, který nikdy nezklame samotnou Bridget, do které se nejspíš každá žena vcítí.

A byla mi zima, ačkoli jsem seděla v triku, hrubé mikině, teplácích a pod dekou a moje teta v triku s krátkým rukávem.

Dala jsem si další heřmánkový čaj s kilem medu a citrónu, ale při každém polknutí jsem umírala.

Po skončení filmu jsem řekla, že jdu spát. Lehla jsem si a zjistila, že jestli ještě jednou polknu, tak umřu. Polkla jsem a na 3 sekundy umřela a tak pokaždé. Sliny, co jsem měla byly smíchané s hleny a ten pocit knedlíku v krku byl otřesný, takhle to bylo asi od půl jedenácté do půl druhé.

Pak jsem šla do kuchyně a kloktala tu nejslanější vodu, po které jsem se málem pozvracela. Málem. A dala si stoptussin.

Přitom jsem myslela, že svou tělesnou teplotou zapálím blízký dřevěný nábytek a že se v mé hlavě zabydlela taková ta opička s činely, co do nich bouchá.

stockphotos.sk

Do postele jsem si sebou vzala vodu s citrónem a hrníčkem na odplivování slin. Takže jsem střídavě plivala sliny, snažila se nepolykat a vyhledávala na internétu, co to znamená a samozřejmě, že jsem byla vystrašena případy o hlenech v krku, které trvají 10 let a hlenech s krví vždy po ránu.

A proč jsem tuhle story zařadila do rubriky studijní život? Došlo mi, že za přesně dva týdny jedu na adapťák s potvrzením, že jsem se dva týdny nesetkala s infekcí. A tím, jak už jsem byla v takovém divném vyčerpaném stavu, jsem se začala smiřovat, že na adapťák nepojedu a neseznámím se se svými spolužáky, ale že pak budu další týden vyčnívat, protože z těch všech nových, budu ještě ,,novější". A to mě děsí.

Asi na hodinku a půl jsem usla a pak jenom hypnotizovala zeď a poslouchala, kdy kdo odjíždí do práce. Vysvětlila jsem prarodičům, jak na to jsem a jako ve snu, pak pozorovala, jak všechno plyne kolem mě a v sedm jsem už čekala u té stejné doktorky jako včera na vyšetření s podezřením na angínu. Ta mi teda potvrdila, že nějaké streptokoky tam mám a napsala mi penicilín.

Takže super.

Dneska krásné počasí a já sedím v posteli s penicilínem, tantum verde a ještě šílenější bolestí při polykání :(

Vtipné je to, že minulý rok taky ke konci prázdnin jsem byla taky nemocná. Měla jsem na určitých místech na těle puchýře a bylo to hodně nakažlivé, ale nevzpomínm si ten složitý název. A kvůli tomu jsem taky málem nejela na adapťák pro šestky ze základky jako vedoucí. Ale nakonec jsem jela a to s nevyplatilo, protože se mi pak ta nemoc hned vrátila. Jsem všk ráda, že jsem jela, protože jsem se dost sblížila se svými spolužačkami :)


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Intr či dojíždění?

Intr
dojíždění

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 23. srpna 2016 v 12:00 | Reagovat

Tak se hlavně brzy uzdrav :-)

2 Ash23655 Ash23655 | Web | 24. srpna 2016 v 7:49 | Reagovat

[1]:  Děkuji :) pevně v to doufám :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama